Turistika

byla vyhlášena roku 1973. Rozkládá se na ploše o výměře 1160 m2 a zaujímá nejen Moravskoslezské Beskydy, ale také část Javorníků a Vsetínských vrchů. Celé území je tvořeno převážně flyšovými horninami, jež modelují oblé, za sebou řazené hřebeny, pozvolna přecházející do mírně tvarovaného podhůří. Území je dnes silně zalesněno druhotnými smrkovými porosty, i přesto ale cenné zbytky přirozených pralesovitých porostů zůstaly zachovány. Vysoce hodnotné jsou také podhorské louky se vzácnou květenou – zejména v oblasti Vsetínských vrchů. V Beskydech žije rys ostrovid – šelma v ČR již velmi vzácná. Zachovala se zde řada drobných staveb lidového rázu, v Rožnově pod Radhoštěm pak stojí za vidění valašský skanzen.

představují nejvýznamnější horské rekreační středisko Beskyd, jež bylo v 18. století obýváno poutníky. Budovy Libušín a Maměnka s prvky místní lidové architektury pocházejí z roku 1898 a jsou vystavěny podle projektu Dušana Jurkoviče. K turistickým dominantám zde patří starobylá valašská zvonice a vyhlídkový altán Cyrilka. Výšlap na Radhošť je vhodný i pro nenáročné turisty.
Radhošť, to je symbolická, pověstmi opředená hora s nejkrásnějším rozhledem z Beskyd. Snad proto odtud pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla. Dominuje jí mohutná kamenná kaple z roku 1898 s Valašskou madonou od Ad. Liebschnera, křížem z roku 1905 a sousoším Cyrila a Metoděje od Albína Poláška. Radhošť je velmi frekventovaným místem v každé roční době. Při hřebenové cestě se tu tyčí mohutná socha Radegasta – slovanského boha úrody a pohostinství. Z lásky a úcty k rodnému kraji ji vytvořil frenštátský rodák sochař Albín Polášek. Jedlo – bukové porosty pralesovitého charakteru utváří národní přírodní rezervaci.

je významným poutním místem nadnárodního významu, odedávna spojovaným se jmény Cyrila a Metoděje. Ti přišli na Moravu roku 863 a rozvinuli zde náboženskou a kulturní činnost. Jmenovitě pak Cyril přeložil bohoslužebné knihy do slovanského jazyka a vytvořil slovanské písmo – hlaholici. Papež Jan Pavel II. potvrdil význam obou bratří a vyhlásil sv. Cyrila a Metoděje za patrony Evropy. Dne 22. dubna 1990 zde při své návštěvě zasadil památnou lípu.
Původní název Velihrad je doložen z roku 1131. V letech 1205 – 1250 probíhala výstavba chrámu. Románsko – gotická bazilika byla ve své době největším chrámem v českých zemích. Současně probíhala též výstavba kláštera – jednalo se o první cisterciácký klášter na Moravě, založený moravským markrabětem Vlastislavem Jindřichem. Roku 1421 byl chrám vypálen moravskými husity. Po třicetileté válce pak byla tradice cyrilometodějská opět vzkříšena a barokně obnovená bazilika byla roku 1735 vysvěcena. Roku 1784 byl císařským rozhodnutím klášter zrušen a z chrámu se stal bezvýznamný kostel. V druhé polovině 19. století dochází k nejnutnějším opravám, které vrací bazilice barokní vzhled. Roku 1950 byly zlikvidovány mužské řehole, roku 1953 byl pak v klášteře zbudován ústav péče pro těžké invalidy. Roku 1990 se navrací jezuité.

Je přírodní rezervací staré jedlobučiny s převahou jedlí. Najdete tu také pomníčky vojáků. V zimním období pak terén Tesáku ocení zejména lyžaři a běžkaři.

rozhledna na Hostýnském vrchu (734,6m.n.m.) byla postavena roku 1898 kdy Bystřici pod Hostýnem navštívil císař František Josef I. a také podle něj nese jeho jméno. Otevřena byla 14. září 1898 a musela se obejít bez velké slávy neboť zem byal otřesena smrtí panovníkovy choti Alžběty. Zajímavé je, že stavba v sobě skrývá rozhlednu a kapli.

Stejně tak Rajnochovice nepředstavují pouze rekreační oblast. V lednu roku 1945 zde probíhaly velké partyzánské boje. A historický a kulturní význam těchto míst sahá ještě dál. V 19. století se tu dařilo výrobě rázovitého hrnčířského zboží – tzv. rajnochovické keramiky.  V 17. století zde byly železné hamry. K atraktivním historickým památkám Rajnochovic patří  barokní kostel ze druhé čtvrtiny 18. století.